|
|
Studium chování vybraných hornin při působení vysokých teplot
Holanec, Aleš ; Sitek,, Libor (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnuje pozorování a diagnostice přeměn, které probíhají ve vzorcích hornin odlišného mineralogického složení během zahřátí na vysoké teploty. Teoretická část diplomové práce se zabývá sumarizací dostupných informací o vybraných typech hornin. Uvádí poznatky z experimentálního teplotního zatížení vzorku žuly. Jsou zde podrobně popsány principy a přístroje laboratorně experimentálních metod, které jsou použity pro hodnocení odolnosti hornin. V experimentální části je navržena metodika zkoušení, je popsán postup výroby zkušebních vzorků hornin a je vysvětlen způsob, jakým probíhalo tepelné zatížení kamenných desek. V tabulkách a grafech jsou uvedeny výsledky experimentů. Je provedeno srovnání jednotlivých zkoušek a vlastností vybraných vzorků a zhodnocení zjištěných výsledků.
|
|
|
„Suché“ formy gelů – aerogely, xerogely – metody přípravy, vlastnosti a možné aplikace
Sedlář, Marian ; Smilek, Jiří (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Náplní této bakalářské práce bylo zjistit jaký, vliv má sušení hydrogelu na jeho vnitřní strukturu na vhodném modelovém hydrogelovém systému. V teoretické části této práce byly popsány vybrané metody strukturní analýzy se používají pro charakterizaci gelů v původním hydratovaném stavu a následně i v suchém stavu. V praktické části byly jako modelový hydrogelový systém zvoleny hydrogely na bázi agarózy o různé koncentraci a s různými přídavky polyelektrolytů. Na strukturní analýzu hydrogelů byla zvolena metoda kryo-skenovací elektronová mikroskopie a turbidimetrie. Pro suché formy gelů, byla zvolena skenovací elektronová mikroskopie a rtuťová porozimetrie. Získaná data a výsledky, získané pro modelový gelový systém, mohou následně posloužit při zkoumání vnitřní struktury dalších hydrogelových systému a jejich suchých forem.
|
|
|
Komplexní strukturní charakterizace semi-interpenetrovaných biopolymerních hydrogelů
Trudičová, Monika ; Krzyžánek, Vladislav (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Náplní této diplomové práce bylo otestovat využitelnost dostupných technik strukturní analýzy na vhodném modelovém hydrogelovém systému. Hlavním cílem bylo zhodnotit výhody a nevýhody vybraných technik strukturní analýzy a vliv změny kompozice daného hydrogelového systému na jeho vnitřní strukturu. Jako modelový systém byly zvoleny semi-interpenetrované hydrogely na bázi agarózy o různé koncentraci, tento typ materiálu byl vybrán pro jednoduchou a opakovatelnou přípravu a taktéž pro jeho aplikační potenciál. Technikami strukturní analýzy byly zvoleny elektronová mikroskopie (SEM, kryoSEM), rtuťová porozimetrie a turbidimetrie. Získané informace poslouží k prohloubení znalostí o vlivu kompozice hydrogelu na jeho strukturu a porovnání vybraných technik poslouží pro volbu vhodných strukturních analýz v budoucnu, které budou aplikovatelné i na jiné hydrogelové systémy.
|
|
|
Studium odolnosti kameniva vůči působení vysokých teplot
Holanec, Aleš ; Sitek,, Libor (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá sledováním změn probíhajících v přírodním kameni a kamenivu při působení vysokých teplot. Teoretická část práce je věnována informacím o základních skupinách hornin, technologii zpracování přírodního kamene a především studiu chování přírodního kamene a kameniva při působení vysokých teplot. Zároveň jsou v této části uvedeny poznatky z výzkumných prací zaměřených na sledování chování hornin při působení vysokých teplot. V experimentální části práce je proveden výběr hornin s vyšší předpokládanou odolností vůči působení vysokých teplot včetně podrobných informací a popisu. Dále je v této části uvedeno porovnání zjištěných vlastností jednotlivých hornin. Následně jsou popsány nejdůležitější metody zkoušení, je popsán postup přípravy vzorků hornin a je proveden návrh experimentu pro hodnocení odolnosti hornin a kameniva vůči působení vysokých teplot.
|
|
|
Studium chování vybraných hornin při působení vysokých teplot
Holanec, Aleš ; Sitek,, Libor (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnuje pozorování a diagnostice přeměn, které probíhají ve vzorcích hornin odlišného mineralogického složení během zahřátí na vysoké teploty. Teoretická část diplomové práce se zabývá sumarizací dostupných informací o vybraných typech hornin. Uvádí poznatky z experimentálního teplotního zatížení vzorku žuly. Jsou zde podrobně popsány principy a přístroje laboratorně experimentálních metod, které jsou použity pro hodnocení odolnosti hornin. V experimentální části je navržena metodika zkoušení, je popsán postup výroby zkušebních vzorků hornin a je vysvětlen způsob, jakým probíhalo tepelné zatížení kamenných desek. V tabulkách a grafech jsou uvedeny výsledky experimentů. Je provedeno srovnání jednotlivých zkoušek a vlastností vybraných vzorků a zhodnocení zjištěných výsledků.
|
|
|
„Suché“ formy gelů – aerogely, xerogely – metody přípravy, vlastnosti a možné aplikace
Sedlář, Marian ; Smilek, Jiří (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Náplní této bakalářské práce bylo zjistit jaký, vliv má sušení hydrogelu na jeho vnitřní strukturu na vhodném modelovém hydrogelovém systému. V teoretické části této práce byly popsány vybrané metody strukturní analýzy se používají pro charakterizaci gelů v původním hydratovaném stavu a následně i v suchém stavu. V praktické části byly jako modelový hydrogelový systém zvoleny hydrogely na bázi agarózy o různé koncentraci a s různými přídavky polyelektrolytů. Na strukturní analýzu hydrogelů byla zvolena metoda kryo-skenovací elektronová mikroskopie a turbidimetrie. Pro suché formy gelů, byla zvolena skenovací elektronová mikroskopie a rtuťová porozimetrie. Získaná data a výsledky, získané pro modelový gelový systém, mohou následně posloužit při zkoumání vnitřní struktury dalších hydrogelových systému a jejich suchých forem.
|
|
|
Komplexní strukturní charakterizace semi-interpenetrovaných biopolymerních hydrogelů
Trudičová, Monika ; Krzyžánek, Vladislav (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Náplní této diplomové práce bylo otestovat využitelnost dostupných technik strukturní analýzy na vhodném modelovém hydrogelovém systému. Hlavním cílem bylo zhodnotit výhody a nevýhody vybraných technik strukturní analýzy a vliv změny kompozice daného hydrogelového systému na jeho vnitřní strukturu. Jako modelový systém byly zvoleny semi-interpenetrované hydrogely na bázi agarózy o různé koncentraci, tento typ materiálu byl vybrán pro jednoduchou a opakovatelnou přípravu a taktéž pro jeho aplikační potenciál. Technikami strukturní analýzy byly zvoleny elektronová mikroskopie (SEM, kryoSEM), rtuťová porozimetrie a turbidimetrie. Získané informace poslouží k prohloubení znalostí o vlivu kompozice hydrogelu na jeho strukturu a porovnání vybraných technik poslouží pro volbu vhodných strukturních analýz v budoucnu, které budou aplikovatelné i na jiné hydrogelové systémy.
|
|
|
Vliv CaO na strukturu a propustnost jílovité zeminy
Pastyriková, Zdeňka ; Boháč, Jan (vedoucí práce) ; Frankovská, Jana (oponent) ; Sněhota, Michal (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit vliv množství vápna (1 - 8% CaO) a doby zrání (1 - 540 dní) na strukturu jemnozrnné zeminy hutněné při optimální vlhkosti energií Proctor standard a zda očekávaná změna struktury zeminy ovlivní její hydraulickou vodivost. Pomocí rtuťové porozimetrie (MIP) byla na laboratorně zhutněných vzorcích spraše s 1, 2, 4 a 8% CaO studována změna pórového prostoru po dlouhou dobu zrání (1 - 540 dní). Průběh pucolánových reakcí byl monitorován měřením pH. Vznik nových minerálních fází (hydratovaný silikát vápenatý a hydratovaný hlinitan vápenatý a hydratovaný hlinitouhličitan vápenatý) ve vápněné zemině byl potvrzen RTG difrakcí. Rtuťová porozimetrie odhalila, že 2% CaO je dostačující pro vznik pucolánových reakcí. Toto množství vápna je pod stanovenou hodnotou optimálního množství vápna, které bylo stanoveno za pomoci pH měření (Eades a Grim, 1966). Dokud hodnota pH neklesne pod hodnotu 11,7, jsou pozorovatelné změny pórového prostoru. U zeminy s obsahem 4%, respektive 8% vápna byl pokles množství makropórů a nárůst množství mezopórů pozorovatelný během 360 dní, respektive během 540 dní zrání a při obsahu 2% CaO pokles makropórů byl ukončen po 120 dnech zrání, což je způsobeno tvorbou nových minerálních fází během pucolánových reakcí Při obsahu 1% vápna změna zastoupení makropórů...
|
host ::
RSS.